Důvěra aneb zalévejme svou „kapradinu lásky“
Důvěra je křehká věc, pokud se jednou naruší, už nikdy nebude fungovat tak dokonale jako předtím.
Bez důvěry není dost dobře možné žít. Kdyby v našem životě chyběla, zmítali bychom se neustále ve strachu, nevěřili bychom nikomu a ničemu. Byli bychom na všechno sami. Neměli bychom se o koho opřít, komu se svěřit, protože bychom nedůvěřovali. Zkuste si takové žití představit. Jak na vás tato představa působí? Mně je z toho úzko. Raději budu na tisíckrát věřit a důvěřovat a třeba se zklamu než bych se takto uzavřela do sebe. Ano, bezesporu je bezpečnější být opatrný a svůj vnitřní svět nikomu neotvírat, ale tímto postojem se ochuzujeme o největší krásu života, a to o lásku. Bez důvěry láska neexistuje.
Odmalička se učíme věřit svým rodičům, rodiče dětem, stejně tak to zpravidla funguje i mezi sourozenci. Tyto vztahy budujeme od prvního společného kontaktu, pracujeme na nich léta a další léta budeme. Každý má pouto s rodinou jinak silné. Zážitky, ať už dobré nebo špatné, mohou pouto utužit nebo jej rozpustit.
U budování partnerského vztahu jdeme s kůží na trh před úplně cizím člověkem. Nevíme, co člověk ve svém životě prožil, kam se posunul, jak jedná, kam směřuje, jaké jsou jeho vlastnosti, slabiny, silné stránky, bolesti, koníčky. Na začátku nevíme vůbec nic a přesto nás tento člověk něčím zaujal a máme chuť jej poznat více. Pokud je tento pocit vzájemný, začnou se dva lidé potkávat a otevírat jeden druhému. U někoho je tento proces rychlejší, někdo potřebuje delší čas. K vytvoření a udržení pevné důvěry je potřeba, aby na ni oba lidé neustále pracovali, aby lásku živili. Úsměv, pohlazení, malý dáreček, překvapení, večeře, to vše je živnou půdou.
Důvěra je nádherná! Proto ji vítejme s otevřenou náručí. Věřit v sebe, věřit v nás, věřit v ostatní je nepopsatelně svobodný pocit. Zároveň však mnohdy i vrtkavý. S důvěrou je to jako s vázou, pokud se rozbije, můžeme jednotlivé dílky slepit, ale váza už nikdy nebude taková jako dříve, vždy na ni bude znatelná rána.
Proto važme svá slova a své činy, pečujme o důvěru.
Mgr. Klára Gelnarová
Dnes nejčtenější
Mentální anorexie a její příznaky
Mentální anorexie je jedna z typů poruch příjmu potravy. Co je pro toto onemocnění typické? Nespokojenost se svou postavou Lidé s mentální anorexií jsou nespokojeni se svým tělem. Nelíbí se jim, jak vypadají a kolik váží. Přejí si zhubnout. Často nejprve zkoumají možnosti, jak to udělat zdravě. Upraví si jídelníček tak, aby v něm bylo více zdravých věcí a naopak sladkosti a jiné pochutiny se snaží úplně vyloučit. Někteří také začnou sportovat, koupí si permanentku do fitness centra, začnou běhat, cvičí doma. Nejsou ...
Mentální bulimie
Přejídání a jeho kompenzace zvracením, sportem, vynecháním dalších jídel, projímadly, čímkoliv. Jak se mentální bulimie projevuje a co je pro ni typické? Období diet Před mentální bulimií se často objevuje období diet, čas, kdy se člověk snaží zhubnout, hlídá si to, co jí, upravuje jídelníček, jeho skladbu i množství. Toto období může trvat různý čas. Lidem se často zhubnout i podaří. Diety však bývají striktní, tělo se proti nim začne po určitém čase bránit. Je vyhladovělé, nemá energii a s tím se ...
Jak si do svého života přitáhnout toho pravého?
Jste ve fázi hledání partnera? Přejete si už nebýt sami? Mám pro vás pár tipů, jak si můžete do svého života přitáhnout toho pravého. Prvním krokem je uzavřít svou minulost. Aby se objevil někdo nový, musíte mít po vašem boku "místo". Takže pokud ještě nemáte oficiálně anebo vnitřně sami pro sebe dořešený rozchod, rozvod, tak šup do toho. Také vyhoďte všechny věci, které vám bývalého partnera připomínají, fotky, oblečení, hrníček, prstýnek, prostě vše. Pokud nemáte sílu věci vyhodit, darujte je někomu ...
Důvěra aneb zalévejme svou „kapradinu lásky“
Důvěra je křehká věc, pokud se jednou naruší, už nikdy nebude fungovat tak dokonale jako předtím. Bez důvěry není dost dobře možné žít. Kdyby v našem životě chyběla, zmítali bychom se neustále ve strachu, nevěřili bychom nikomu a ničemu. Byli bychom na všechno sami. Neměli bychom se o koho opřít, komu se svěřit, protože bychom nedůvěřovali. Zkuste si takové žití představit. Jak na vás tato představa působí? Mně je z toho úzko. Raději budu na tisíckrát věřit a důvěřovat a třeba se zklamu ...
Rozchod, srdce na třísky a jak z toho ven
Rozchod zažilo mnoho z nás. Dva lidé se seznámí, sdělí si, že by chtěli být více než přátelé, potkávají se, je jim spolu dobře, budují vztah, tvoří budoucnost, komunikují, více či méně se potýkají s nějakou rozepří, mají své radosti a starosti, vztah je protkaný různými životními událostmi, až jednou se oba nebo pouze jeden z nich rozhodne, že společnou cestu ukončí. Ne vždy je jednoduché rozchod překonat, připustit si myšlenku, že by to mohlo být k něčemu dobré. Objektivně může partner ...