Mentální anorexie a její příznaky
Mentální anorexie je jedna z typů poruch příjmu potravy. Co je pro toto onemocnění typické?
Nespokojenost se svou postavou
Lidé s mentální anorexií jsou nespokojeni se svým tělem. Nelíbí se jim, jak vypadají a kolik váží. Přejí si zhubnout. Často nejprve zkoumají možnosti, jak to udělat zdravě. Upraví si jídelníček tak, aby v něm bylo více zdravých věcí a naopak sladkosti a jiné pochutiny se snaží úplně vyloučit. Někteří také začnou sportovat, koupí si permanentku do fitness centra, začnou běhat, cvičí doma.
Nejsou však spokojeni s tím, jak pomalu jde váha dolů, chtějí, aby změny byly mnohem rychlejší a viditelnější. A tak jídelníček zredukují, a ti co sportují, začnou více dřít. Kilogramy jdou dolů rychleji, což vnímají jako potvrzení, že jdou správnou cestou. Jsou motivovaní v tom pokračovat, z jídla si dále ubírají. U každého to trvá jinou dobu a jedná se o jiný počet kilogramů, vývoj je však podobný. Pestrost jídelníčku se smrskne na pár „bezpečných jídel“– zelenina, ovoce, nízkotučný jogurt atd. Tělo už si pomalu zvyklo, že přísun energie je minimální. Přestanou pociťovat hlad. Metabolismus se začíná zpomalovat. Váha dále klesá.
Okolí si všímá změn postavy
Zpočátku na hubnutí lidé reagují pozitivně, chválí člověka, jak vypadá, jak mu to sluší, což jej samozřejmě hřeje u srdce. Zároveň však pociťuje vnitřní závazek nebýt znovu takový, jako předtím, motivuje jej to dále hubnout, a získávat více pochvaly a uznání. Pozitivní reakce však v okamžicích, kdy si okolí všimne, že už je hubnutí za hranou, utichnou. Okolí přestane člověka chválit a naopak mu začne říkat, že už by měl s hubnutím přestat, že už je to přespříliš a není to hezké. Člověk tomu zpočátku nevěří, často si myslí, že mu okolí jen závidí a pokračuje ve svém úsilí dále.
Chybí reálný pohled
Člověk vnímá své tělo jako větší, silnější než ve skutečnosti je. Vidění je zkreslené, i proto má pocit, že okolí se plete, že ještě není hubený a že je potřeba, aby v hubnutí dále pokračoval.
Silné stránky
Typická pro lidi s mentální anorexií je jejich pevná vůle, cílevědomost a perfekcionismus. Jsou to velmi inteligentní osoby, které dosahují skvělých výsledků jak ve škole, tak v práci. Když se pro něco rozhodnou, jdou si vytrvale za tím. Jejich síla však může být v tomto případě sebezničující, protože svou urputností překračují zdravé hranice. Pud sebezáchovy mizí.
Přesvědčení, že štěstí závisí na počtu kilogramů
Na začátku má člověk představu, jaké váhy by chtěl dosáhnout, má daný cíl. Je přesvědčený, že když této váhy dosáhne, všechno bude lepší, bude se sám sobě více líbit, bude se sebou spokojený, bude se cítit lépe. Ale tak to není. Dobrý pocit se totiž neodvíjí od určité váhy, dobrý pocit si pěstujeme uvnitř sami sebe. A tak nastává kolotoč. Člověk dosáhne své vysněné váhy, ale i přesto se cítí nespokojený, něco mu chybí, zhodnotí, že to ještě není ta pravá váha, aby byl šťastný, a rozhodne se ještě více zhubnout. Věří, že pak už to bude ono. Takto se to může opakovat několikrát. Pozitivní pocity, které se objeví, jsou pouze jako záblesk světélka, slabé a krátké.
Energetický příjem – výdej
Člověk váží své porce, aby byly na gram přesné. Když se změní plán a sní něco, co nechtěl, nastanou obrovské výčitky. S tím souvisí i kontrola výdeje. Má snahu snědené jídlo nějak kompenzovat, více cvičit, nejíst další jídla, vzít si projímadlo nebo léky na odvodnění.
Kontrola x nechat věci plynout
U některých je jídlo jediná oblast, kterou mohou ve svém životě kontrolovat, jediná věc, kterou mají pevně v rukou, jediná jistota. Ostatní oblasti nefungují. A tak si tuto oblast pevně střeží. Až několikrát denně se váží a nervózně pozorují, jaké číslo váha ukáže. S tím souvisí i pevnost časů jednotlivých jídel během dne. Pokud do plánu něco vstoupí a oběd není například přesně ve 12:00, cítí se ve stresu, naštvaní, mají strach, někdy kvůli tomu raději jídlo úplně vynechají. Režim může být dobrý pomocník, ale také špatný pán, pokud začne člověka ovládat. Je důležité mít oporu během dne stanovenou tak, aby přinášela užitek, a když jej nepřináší, tak ji pozměnit ke svému prospěchu. Nelpět na něčem, co nefunguje. Spontánnost, umění nechat pustit věci, nechat je volně plynout, je krásou života.
Nejedení jako sebepoškozování
Nejedení může být také formou sebepoškozování. Člověk se nemá rád a má potřebu se trestat, nějak si ublížit, aby se mu ulevilo. Má pocit, že si zaslouží trpět.
Tělesné obtíže
Tělo po své fyzické stránce chřadne. Objevují se potíže v oblasti zažívání, bolesti a křeče břicha, zácpa. Dochází k lámání nehtů a vypadávání vlasů. U žen se projevuje vynechávání menstruace, až její ztráta. Lidem je také často zima. Může se objevit jemné ochlupení na místech, kde dříve nebylo (tváři, zádech atd.).
Psychické obtíže
Člověk se cítí vyčerpaně a unaveně. Často dochází ke změnám nálad, je podrážděný, převažují negativní pocity. Smutek, zoufalost, beznaděj, úzkost, deprese. Cítí se více nejistý, méněcenný.
Mentální anorexie má daleko od zdravého životního stylu, zastavte své potíže, nejistotu a trápení.