Kambodža 2020

Už potřetí letíme s přítelem na měsíc a kousek za hranice našeho státu. Naše dobrodružství však začíná dříve než odcestujeme. Letenky máme koupené na začátek března, plán je být tři týdny v Kambodži a tři ve Vietnamu. Těsně po novém roce vypuká v Číně epidemie koronaviru, víme o tom a naši blízcí o tom také vědí, náležitě nás informují a ptají se: „To opravdu pojedete? Nemáte strach a co když vás tam zavřou?“. Pojedeme, těšíme se, uvidíme, jak se situace bude vyvíjet. V Kambodži zatím onemocnění nepropuklo. Odlétáme a ten den je u nás v Česku první nakažený.

Přilétáme do ráje a rázem na Covid zapomínáme. Jsme v Phnom Penh, hlavním městě Kambodži. Z letiště si bereme tuk tuk a pádíme po naplněné silnici, slyším troubení, bzučení motoru, cítím vánek, který mě lechtá na obličeji, stejně jako prach, kterého je kolem spousta. Paprsky hladí mou kůži, je mi po zimě krásně teplo. Miluji tu atmosféru chaosu, který je zároveň pro Asiaty perfektně funkční. Není to pro mě nové, znám to z Thajska a moc jsem se na to těšila. Jak nám řekl jeden Angličan: „místní neřídí, oni se jen procházejí oblečení do auta“.
Navštěvujeme trhy, na kterých se dá najít kde co, od ovoce, zeleniny, restaurací, masny, šperků, kaváren, oblečení, obrazů, kovářství, šicích strojů…

Během chvilky přeladíme své chuťové pohárky na místní kuchyni a rázem se stává naším oblíbencem Beef Lok Lak a jiné pochoutky.

Po dvou nocích sedáme do minibusu a jedeme do Sihanoukville, přístavu, odkud pojedeme na ostrov Koh Rong Sanloem. Místo plánovaných pěti hodin jsme na cestě sedm a jak poznamenává wikipedie, jedná se o nejnebezpečnější silnici v Kambodži. Jsou zde pouze dva pruhy, které zabírají hlavně kamiony, navzájem se všichni předjíždějí, a to z obou stran. Trajekt odplouvá v 17:00, dojíždíme v 16:45 a doufáme, že to ještě stihneme, bereme si taxi směr přístav a poprvé koukáme tváří v tvář městu, které je vzhůru nohama. Žádný asfalt, kanalizace, jen spousta jeřábů, rozkopaných silnic a nedostavěných hotelů. Před pár lety zde začali Číňani budovat velkoměsto, pustili se do stavění hotelů ve velkém stylu, svá díla ale nedokončili, a tak tady stojí rozestavěné město. I proto jedeme k přístavu objížďkou a trajekt nestíháme, zůstáváme na jednu noc v tomto městě plném šedi. Ráno však vyrážíme prvním trajektem do ráje!

Jsme na ostrově!

Wau, tak toto je fakt nádhera. Tyrkysově modré moře, dlouhá písečná pláž a minimum turistů. Toto miluji. Na ostrově nejsou žádná auta, všichni zde chodí pěšky nebo si popojedou lodí.

Líbí se nám tady tak moc, že z původních čtyř nocí tady zůstáváme sedm. Ostrov je krásně zelený, a přes džungli se vydáváme na další dvě písečné pláže, jedna je vzdálená asi 25 minut a druhá 45.

Užíváme si místní kuchyně, kokosů a večerních barbecue. Oblíbili jsme si resort Bamboo Jam, který vlastní Adam ze Slovenska. Zdravíme!

Vydáváme se na výlet lodí, jdeme šnorchlovat a večer se za tmy koupat uprostřed planktonu. Je to jako v pohádce, nad hlavou nebe poseté hvězdami a když zanořím hlavu do moře a plavu, tak vidím svítící „hvězdy“ i pod sebou. Jsem z toho unešená! Zastavuje se pro mě čas a já se na tu nádheru nemůžu vynadívat!

Ráno vstávám před východem slunce, medituji a cvičím jógu. Vnímám, jak se ostrov probouzí a čas jakoby plul pomaleji. Zdravím pár lidí, kteří se také probouzejí brzy a jdou si vychutnat začátek nového dne, usmíváme se na sebe.

Loučíme se s ostrovem a vyrážíme dál na naší cestě. Víme už, že do Vietnamu nepojedeme, není to možné, Vietnam uzavírá hranice a nepouští dovnitř žádné turisty. Zůstáváme tedy jen v Kambodži a říkáme si, že to možná stočíme do Thajska, uvidíme, necháváme tomu volný průběh a jdeme si užívat toho, co máme teď.

Battambang

Vesnice, která má šmrnc. Místo do poklidného místa přijíždíme na místo, kde probíhají oslavy, přijel tady totiž kambodžský prezident a vláda, možná i proto zde probíhá river festival. Ubytujeme se na odlehlém místě a jdeme pěšky k centru, kde se záměrně ztrácíme v ulicích, to máme moc rádi!
Domlouváme si celodenní výlet tuk tukem. Vyrážíme ráno k bambusovému vláčku, kde potkáváme jen další čtyř turisty.

Putujeme po buddhistických chrámech, jejichž návštěvníky jsou i opice. Pak zavítáme do odlehlé rybářské vesničky, kde se k nám přidávají dvě malé slečny.

Západ slunce pozorujeme u netopýří jeskyně a je to úžasný zážitek! Z jeskyně vylétá asi třicet minut vkuse cca 7 000 000 netopýrů, tvoří jeden dlouhý štrůdl. Dechberoucí podívaná! V noci netopýři loví a nad ránem se vracejí do jeskyně.

V Battambangu nacházíme také skvělou kavárnu, odkud posílám pohledy svým blízkým.

Siem Reap

Z města podnikáme výlety do okolí. Nejprve je na řadě Angkor Wat. Chrám, který je krásný a také velmi populární.

A seznamujeme se také s chrámem Bayon, Ta Prohm, Preah Khan, Baphuon. Mám pocit, že ta místa tady byla snad jen pro nás. Procházíme se a nasáváme atmosféru.

V dalších dnech jedeme navštívit lotosovou farmuplovoucí vesničku (floating village). Příběh o vesnici se dozvídám až za pochodu a je mi z toho smutno. Ve vesnici žije asi 6 000 lidí, jejich chaloupky nad vodou a lodě jsou to jediné, co mají. Ti, co měli peníze, odešli jinam, ostatní tady zůstali. Mají tady školu, obchod, chrám. Někteří loď nemají, a tak všude plavou. Jejich jediné výdělky jsou z rybaření, to ale teď v období sucha není možné.

Dovoléná se chýlí ke konci

Kupujeme si nové zpáteční letenky, rozhodli jsme se naší cestu ukončit dříve a vzhledem k situaci ohledně koronaviru letět z Kambodži domů. Jsme rádi, že jsme si náš výlet užili, uvidíme, kdy se nám otevře znovu možnost vycestovat.

A co všechno mi tato cesta znovu připomněla?

Když žiji teď a tady, neexistuje strach a stres z věcí minulých nebo budoucích. Je jen to, co je teď a pouze na to mohu reagovat. A to mi přináší obrovskou úlevu a pocit uvolnění.

Stále vědomě přesouvám pozornost na hezké věci, dopřávám si uvolnění, vědomě dýchám. A kdykoliv moje mysl sklouzne na situaci ohledně koronaviru, všimnu si toho, pojmenuji si to a zase se vrátím k příjemné činnosti.

Nelpím na svých plánech ohledně cesty, pouštím je a reaguji na aktuální situaci. Nechávám se vést. Informace ohledně epidemie se ze dne na den mění, a tak se naše dovolená odvíjí jen v krátkodobém horizontu plánů.

Stále uvnitř sebe cítím důvěru, že vše bude dobré, že vše je dobré. Ať už to konkrétně znamená cokoliv, přesný scénář nevymýšlím. Pro nás to třeba znamenalo to, že možná neodletíme, protože se náš let z Kambodži den před odletem zrušil. Telefonovali jsme několik hodin na infolinku letecké společnosti, kde nám bylo řečeno, že dnešní letadlo je už zcela naplněné, a to zítřejší opravdu neletí. A tak jsme na blind odjeli večer na letiště, kde nám pán na přepážce těsně před odletem letadla sdělil, že někdo nedorazil a nabídl nám možnost, jak let nakombinovat, abychom mohli letět. V tomto letu se totiž uvolnila místa, ale v navazujícím už bylo plno. Cítili jsme za tuto zprávu a jeho pomoc obrovskou vděčnost, zároveň jsme se vevnitř začali smiřovat i s tím, že tady možná zůstaneme déle, než jsme původně chtěli.

Mgr. Klára Gelnarová

Mgr. Klára Gelnarová

Jsem frekventantkou psychoterapeutického výcviku v Satiterapii, absolvovala jsem akreditovaný koučovací výcvik. Léta jsem se věnovala pomoci lidem s poruchami příjmu potravy. Dnes pomáhám lidem v nejrůznějších životních situacích. Dělám to, co pro mě má hluboký smysl, nacházím se svými klienty znovu jejich radost ze života, lásku k sobě, vnitřní klid a spokojenost.

Více o mně.

Dnes nejčtenější

  • Jak si do svého života přitáhnout toho pravého?

    Jste ve fázi hledání partnera? Přejete si už nebýt sami? Mám pro vás pár tipů, jak si můžete do svého života přitáhnout toho pravého. Prvním krokem je uzavřít svou minulost. Aby se objevil někdo nový, musíte mít po vašem boku "místo". Takže pokud ještě nemáte oficiálně anebo vnitřně sami pro sebe dořešený rozchod, rozvod, tak šup do toho. Také vyhoďte všechny věci, které vám bývalého partnera připomínají, fotky, oblečení, hrníček, prstýnek, prostě vše. Pokud nemáte sílu věci vyhodit, darujte je někomu ...

    46 views | posted on 3.8.2017 | under Vztahy
  • Mentální bulimie

    Přejídání a jeho kompenzace zvracením, sportem, vynecháním dalších jídel, projímadly, čímkoliv. Jak se mentální bulimie projevuje a co je pro ni typické? Období diet Před mentální bulimií se často objevuje období diet, čas, kdy se člověk snaží zhubnout, hlídá si to, co jí, upravuje jídelníček, jeho skladbu i množství. Toto období může trvat různý čas. Lidem se často zhubnout i podaří. Diety však bývají striktní, tělo se proti nim začne po určitém čase bránit. Je vyhladovělé, nemá energii a s tím se ...

    25 views | posted on 10.5.2018 | under Poruchy příjmu potravy
  • Mentální anorexie a její příznaky

    Mentální anorexie je jedna z typů poruch příjmu potravy. Co je pro toto onemocnění typické? Nespokojenost se svou postavou Lidé s mentální anorexií jsou nespokojeni se svým tělem. Nelíbí se jim, jak vypadají a kolik váží. Přejí si zhubnout. Často nejprve zkoumají možnosti, jak to udělat zdravě. Upraví si jídelníček tak, aby v něm bylo více zdravých věcí a naopak sladkosti a jiné pochutiny se snaží úplně vyloučit. Někteří také začnou sportovat, koupí si permanentku do fitness centra, začnou běhat, cvičí doma. Nejsou ...

    18 views | posted on 18.1.2018 | under Poruchy příjmu potravy
  • Vnitřní a vnější krása

    Jak se cítíme vevnitř, tak vypadáme i navenek. Souhlasíte? Já si myslím, že je na tom kus pravdy. Pokud je člověk vyrovnaný, šťastný, nezatížený starostmi, projeví se to i na vzhledu - vypadá odpočatě, vyzařuje z něj spousta energie, tělo je zdravé, žádné kruhy pod očima, vlasy nevypadávají, nehty jsou pevné. To jsou věci, které jsou viditelné na první pohled a vnímatelné na první pocit. Ale co když se zrovna nenacházíte v období, které je pozitivní? Co potom dělat? I to se totiž ...

    6 views | posted on 12.9.2017 | under Seberozvoj
  • 7 inspirací při potížích s jídlem

    Neexistuje žádný zaručený návod nebo rada, která by vám pomohla vystoupit z kolotoče poruch příjmu potravy. Následující řádky vám v tom však mohou být inspirací. Dneska jsem to už porušila, tak je to jedno Nikdy to není jedno, veškerá snaha se počítá. Lepší se přejíst trochu a zastavit se, než se dorazit. I toto je úspěch, velký úspěch. Je důležité si uvědomit, že to není všechno nebo nic. Lidé jsou na sebe často přísní a s touto tvrdostí se i hodnotí, ponižují ...

    5 views | posted on 13.6.2018 | under Poruchy příjmu potravy