Co dělám doma v karanténě?

Po návratu z dovolené v Kambodži jsem doma a dělám věci, které mě naplňují a vnáší do těchto dní smysl, radost, řád i relaxaci. Respektuji karanténu, která pomáhá snížit dopad koronaviru.

1. Vařím a peču

Užívám si proces přípravy, vnímám, že mám dostatek času a mohu do jídla vložit to nejlepší, nejen co se týká surovin, ale i energie, kterou tomu věnuji. A následný čas pomalého vychutnávání výsledku, to je pohádka!

2. Odmrazila jsem ledničku a mražák

Díky tomu, že více využívám suroviny, které máme doma delší čas, se nám uvolnila lednice, tak jsem jí mohla zase po delší době vypucovat, a z toho jsem měla ohromnou radost. Zasloužila si pořádnou péči.

3. Čajový rituál

Na podzim nám došla zásilka čajů z Číny a my si tak můžeme užívat skvělé lístky zeleného, bílého čaje a oolongu na čajovém moři.

Read more

Kambodža 2020

Už potřetí letíme s přítelem na měsíc a kousek za hranice našeho státu. Naše dobrodružství však začíná dříve než odcestujeme. Letenky máme koupené na začátek března, plán je být tři týdny v Kambodži a tři ve Vietnamu. Těsně po novém roce vypuká v Číně epidemie koronaviru, víme o tom a naši blízcí o tom také vědí, náležitě nás informují a ptají se: „To opravdu pojedete? Nemáte strach a co když vás tam zavřou?“. Pojedeme, těšíme se, uvidíme, jak se situace bude vyvíjet. V Kambodži zatím onemocnění nepropuklo. Odlétáme a ten den je u nás v Česku první nakažený.

Přilétáme do ráje a rázem na Covid zapomínáme. Jsme v Phnom Penh, hlavním městě Kambodži. Z letiště si bereme tuk tuk a pádíme po naplněné silnici, slyším troubení, bzučení motoru, cítím vánek, který mě lechtá na obličeji, stejně jako prach, kterého je kolem spousta. Paprsky hladí mou kůži, je mi po zimě krásně teplo. Miluji tu atmosféru chaosu, který je zároveň pro Asiaty perfektně funkční. Není to pro mě nové, znám to z Thajska a moc jsem se na to těšila. Jak nám řekl jeden Angličan: „místní neřídí, oni se jen procházejí oblečení do auta“.
Navštěvujeme trhy, na kterých se dá najít kde co, od ovoce, zeleniny, restaurací, masny, šperků, kaváren, oblečení, obrazů, kovářství, šicích strojů…

Read more

Strašák jménem plavková sezóna

Léto v plném proudu. Slunečné dny, se kterými se pojí i koupání. Pokud člověk není v souladu se svým tělem, tak ho při té představě jímá hrůza.

Já a v plavkách? Tak to tedy rozhodně ne!

Hlavou běží tisíce myšlenek. „Jsem tlustá, všude špeky, nejprve musím zhubnout 5 kg, pak o tom můžu začít uvažovat.“

Média strachy živí, co se dá: „Zhubněte do plavek, cviky pro ploché bříško, týdenní dieta, kupte si plavky, které zakryjí nedokonalosti vašeho těla, bez léků na hubnutí to nepůjde.“

V časopisech, na internetu a sociálních sítích, reklamních plakátech, v televizi, všude se to hemží tím samým.

Je naší volbou, co si budeme pouštět do svého vědomí. Můžeme se rozhodnout. Chci nebo nechci poslouchat kamarádku, která vášnivě mluví o dietě? Chci nebo nechci listovat tímto časopisem? Chci nebo nechci číst si na internetu o tom, jak zaručeně zhubnout? Můžeme filtrovat, jaké zprávy k nám budou přicházet. Které jsou pro nás cenné a které nikoliv. Můžeme chránit brány svých smyslů, aby do našeho těla nevnikaly informace, které mu škodí.

Read more

Stojím na svých nohou

Zodpovědnost každého z nás za svůj život, za to, jak se cítíme, chováme, jak se máme rádi, jaké jsou naše vztahy, čemu se věnujeme, jak moc se usmíváme a radujeme.

Je totiž jen na nás, jak náš život bude vypadat. Vždy máme volbu. Vždy. A na to je důležité myslet. S volbou přichází svoboda i zodpovědnost, což může být na jednu stranu úžasné, na stranu druhou pro někoho strašidelné. Váš život už totiž nebude o stížnostech, o tom, že máte životní smůlu nebo špatné lidi kolem sebe. Váš život bude od chvíle, kdy se rozhodnete jej vzít do vlastních rukou, jen o tom, co pro něj děláte vy, aby byl takový, jaký si přejete. Můžete sami za sebe změnit cokoliv. Druhé věci a lidi nezměníte, ale sami sebe ano.

Ať už se ve vašich životech děje cokoliv, vy rozhodujete o tom, jak zareagujete. Některé věci prostě neovlivníte, ale to neznamená, že se jimi máte nechat zmítat. Vy jste ti, co rozhodují o tom, jak to chtějí, co udělají. Můžete se nad tím rozčilovat, můžete smutnit, můžete to vyčítat sobě nebo okolí, můžete se v tom plácat a sebetýrat se. Můžete to také ale přijmout, dát tomu volnost a důvěru, čímž dáváte důvěru i sobě. Tomu, že to je v pořádku, že vy jste v pořádku. Můžete se vymezit a říct, že takto ne, že tudy pro vás cesta nevede.

Read more

7 inspirací při potížích s jídlem

Neexistuje žádný zaručený návod nebo rada, která by vám pomohla vystoupit z kolotoče poruch příjmu potravy. Následující řádky vám v tom však mohou být inspirací.

Dneska jsem to už porušila, tak je to jedno

Nikdy to není jedno, veškerá snaha se počítá. Lepší se přejíst trochu a zastavit se, než se dorazit. I toto je úspěch, velký úspěch. Je důležité si uvědomit, že to není všechno nebo nic. Lidé jsou na sebe často přísní a s touto tvrdostí se i hodnotí, ponižují a shazují. Začněte být na sebe milejší a hodnější. Opečujte se, protože vy si zasloužíte jen to nejlepší a čím dřív k sobě takto začnete přistupovat, tím rychlejší bude vaše cesta k uzdravení, sebevědomí, jistotě, štěstí a lásce.

Read more

Na měsíc do Thajska

Cestování nám pomáhá vystupovat z jistot, které doma máme. Neznámé prostředí, lidé, kultura, jídlo, nám nabízí možnost poznat nejen cizí místo, ale i kus nás samotných. A to je velmi cenné. Je spousta dalších cest, jak se sebepoznání věnovat, některé jsou pozvolné, jiné jsou rychlejší. Je jen na nás, jaké si vybereme.

Dlouho jsem si pohrávala s myšlenkou odcestovat na měsíc, poznávat jiný kraj, jinou kulturu, místa, sbírat zážitky. A letos se to povedlo. V únoru jsem s přítelem vyrazila do Thajska. Bylo to tak mé první setkání s Asií.

I přípravy mohou těšit, značí totiž, že cesta je blízko

Spousta večerů před odletem patřila přípravám výletu. Věděli jsme, že nejprve chceme jet na sever do Chiang Mai, tam udělat nějaký okruh do hor, a pak se přemístit na jih k moři a procestovat pár ostrovů. Začali jsme tomu dávat konkrétnější podobu, nakoupili jsme vnitrostátní letenky pro přelety, zjišťovali si autobusy na přejezd mezi městečky, hledali ubytování na první dny po příjezdu na nová místa. Nejvíce jsem se těšila, až budu prohlížet fotky ostrovů a jejich pláží, a říkat si, co bych chtěla vidět, kde bych se chtěla koupat a dotýkat písku, to je moje srdcovka. Již ty přípravy za počítačem říkají, že sen je tady, že už teď je to realita, kterou si tvoříme. Můžeme cokoliv, co si budeme přát a čemu budeme věřit, budeme to tak cítit v těle. Tak jsem si listovala katalogem snů a psala si poznámky, co chci. Bylo to, jako kdybych tam už byla.

Read more

Mentální bulimie

Přejídání a jeho kompenzace zvracením, sportem, vynecháním dalších jídel, projímadly, čímkoliv. Jak se mentální bulimie projevuje a co je pro ni typické?

Období diet

Před mentální bulimií se často objevuje období diet, čas, kdy se člověk snaží zhubnout, hlídá si to, co jí, upravuje jídelníček, jeho skladbu i množství. Toto období může trvat různý čas. Lidem se často zhubnout i podaří. Diety však bývají striktní, tělo se proti nim začne po určitém čase bránit. Je vyhladovělé, nemá energii a s tím se oslabuje i vůle, kterou člověk na začátku měl. Začnou jej „honit chutě“ a jednoho dne neodolá. Dovolí si sníst to, co si předtím zakazoval. A jelikož jsou chutě obrovské, má tendenci se dojíst.

Z mentální anorexie do bulimie a naopak

Jedna i druhá oblast potíží je psychicky náročná a škodlivě ovlivňuje zdraví. Lidé s mentální bulimií si často prošli anorexií, vzpomínají na to, jak měli pevnou vůli, jak se jim dařilo dodržovat striktní režim, jak hubli, často touží po tom se k tomu vrátit, ale tělo se domáhá příjmu jídla. Objevilo tu slast z toho, když jí, a nechce se jí vzdát. Někdy mohou být viditelná střídající se delší časová období, kdy člověk nejí a kdy se přejídá.

Read more

Návrat žen k ženské energii

Být ženou v dnešní době nemusí být vždy snadné. Tlak na racionalitu, výkon, výsledky si vybírá svou daň. Ženy řídí svůj život, jsou cílevědomé, emancipované a často i tvrdé, jako bojovnice. Na sebe, na ostatní. Ženská něžnost, emocionalita, kreativita, plynutí se začíná vytrácet. Jak sama v sobě oslovit ženskou stránku? Jak ji probudit?

Emoce nás, ženy, definují

Nebraňme se jim. Je to v pořádku a je to to, co je na nás krásné. Láska, něha, vášeň, vzrušení, radost, spokojenost v sobě mají obrovskou sílu, pokud si je dovolíme prožít. Pokud si dovolíme pustit kontrolu a nechat emoce zdravě plynout. Lepší impulsivní žena, která žije, než chladná žena, která má všechny své pocity pod kontrolou. Není nám to vlastní, stojí nás to mnoho sil a výsledek je nijaký, nejsme muži.

Read more

Mentální anorexie a její příznaky

Mentální anorexie je jedna z typů poruch příjmu potravy. Co je pro toto onemocnění typické?

Nespokojenost se svou postavou

Lidé s mentální anorexií jsou nespokojeni se svým tělem. Nelíbí se jim, jak vypadají a kolik váží. Přejí si zhubnout. Často nejprve zkoumají možnosti, jak to udělat zdravě. Upraví si jídelníček tak, aby v něm bylo více zdravých věcí a naopak sladkosti a jiné pochutiny se snaží úplně vyloučit. Někteří také začnou sportovat, koupí si permanentku do fitness centra, začnou běhat, cvičí doma.

Nejsou však spokojeni s tím, jak pomalu jde váha dolů, chtějí, aby změny byly mnohem rychlejší a viditelnější. A tak jídelníček zredukují, a ti co sportují, začnou více dřít. Kilogramy jdou dolů rychleji, což vnímají jako potvrzení, že jdou správnou cestou. Jsou motivovaní v tom pokračovat, z jídla si dále ubírají. U každého to trvá jinou dobu a jedná se o jiný počet kilogramů, vývoj je však podobný. Pestrost jídelníčku se smrskne na pár „bezpečných jídel“– zelenina, ovoce, nízkotučný jogurt atd. Tělo už si pomalu zvyklo, že přísun energie je minimální. Přestanou pociťovat hlad. Metabolismus se začíná zpomalovat. Váha dále klesá.

Read more

Konec dobročinnosti, už znám svou cenu!

Možná od lidí slýcháváte: „Jé, ty jsi tak krásně hodný, skromný, obětavý, …“. Obecně to zavání pozitivním aspektem, možná se přistihnete, že vás při těchto slovech hřeje u srdce a jste na sebe pyšní. Ale co když to nejsou pozitiva, co když už se to přehouplo v něco, co je sebeubíjející? Cítíte se pod svou cenou. Nejprve ostatní, potom vy. Ale kdy na vás přijde místo?

Znáte odpověď na tuto otázku? V podstatě jde říci, že nikdy. Protože než na vás dojde řada, objeví se ve vašem životě zase něco jiného – neodkladného. Někdo potřebuje pomoc, vaše potřeby a přání jdou stranou, že jste si chtěli napustit vanu, udělat výlet, jít koupit boty, nevadí. To je přece důležitější.

A jsme přesně u toho. Co je to to důležitější? Co je důležitější než vy samotní? Ubíráte si kus svého štěstí pro ostatní. Ubíráte kus sami sebe pro ostatní. Zajímavé může být zjištění, co vám laskavosti, které činíte, přinášejí. Jde pouze o ryzí pocit dobroty nebo je za tím ještě něco jiného a třeba doposud i neodhaleného? Jaký je váš vnitřní motiv? Vrací se vám větší nebo alespoň stejný podíl energie jako dáváte vy? Dává vám vaše snaha smysl? Nejde totiž žít a pouze dávat. To byste brzy strádali a necítili se dobře. Tak jako všude, i tady je důležitá harmonie. Dávám – přijímám.

Read more