Cestování nám pomáhá vystupovat z jistot, které doma máme. Neznámé prostředí, lidé, kultura, jídlo, nám nabízí možnost poznat nejen cizí místo, ale i kus nás samotných. A to je velmi cenné. Je spousta dalších cest, jak se sebepoznání věnovat, některé jsou pozvolné, jiné jsou rychlejší. Je jen na nás, jaké si vybereme.

Dlouho jsem si pohrávala s myšlenkou odcestovat na měsíc, poznávat jiný kraj, jinou kulturu, místa, sbírat zážitky. A letos se to povedlo. V únoru jsem s přítelem vyrazila do Thajska. Bylo to tak mé první setkání s Asií.

I přípravy mohou těšit, značí totiž, že cesta je blízko

Spousta večerů před odletem patřila přípravám výletu. Věděli jsme, že nejprve chceme jet na sever do Chiang Mai, tam udělat nějaký okruh do hor, a pak se přemístit na jih k moři a procestovat pár ostrovů. Začali jsme tomu dávat konkrétnější podobu, nakoupili jsme vnitrostátní letenky pro přelety, zjišťovali si autobusy na přejezd mezi městečky, hledali ubytování na první dny po příjezdu na nová místa. Nejvíce jsem se těšila, až budu prohlížet fotky ostrovů a jejich pláží, a říkat si, co bych chtěla vidět, kde bych se chtěla koupat a dotýkat písku, to je moje srdcovka. Již ty přípravy za počítačem říkají, že sen je tady, že už teď je to realita, kterou si tvoříme. Můžeme cokoliv, co si budeme přát a čemu budeme věřit, budeme to tak cítit v těle. Tak jsem si listovala katalogem snů a psala si poznámky, co chci. Bylo to, jako kdybych tam už byla.

Read more